Jumbo společnosti Air France přistává na letišti Karla Góla, obří černoši ospale mžourají a v uších jim cinká Asleep From Day. Venku svítá a chčije. Pan vlk je vzrušen, země pod nohama je Starý svět, voda v záchodě se tu zcela jistě točí opačným směrem a všechno je Staré a Dobré. Pochoduje terminály, ospale se šklebí na celníky a mává jasně oranžovým kufrem. V kufru je sušená ryba a mokré prádlo. Past na celníky. Ti zvědavě krouží kolem dokola, touží se podívat dovnitř, skřípají zuby a nemohou usnout touhou, koneckonců, jsou ve službě, a tak dál krouží a nalétávají ze všech stran, čichají, co mohou, protože tuší, že uvnitř je sušená ryba.
"Fish, fish, fish, fish, fish, eating fish!"
To ráno, o den dříve. Sunny a Christine mě vezou do Sudbury na letiště, je strašidelně slunečný den a na Dreamer's Rock se sluní medvědi s tygry. Opakujeme si stará učení, dnes to bereme velmi vážně, kmen Odawa vysílá do Evropy misionáře. Mám za úkol učit evropské domorodce rozumět světu kolem sebe a uvnitř sebe. A uloupit recept na svíčkovou.
Ráno poté stojím na Kulaťáku, kolem se míhají lidé, rozmazaní svými povinnostmi na barevné šmouhy. V baťůžcích na zádech si nosí vlastní maličké vesmírky a vztekle brblají, protože kolem piští a švitoří hejna dětí, hrají si s plchy a nechtějí jíst zeleninu.
Pšenda je doma, v Hešpekupše. Den předtím přiletěl z Japonska, je zmatený, ale rád mě vidí. Jsem doma a všechno je Staré a Dobré.
