Turnov, skoro doma.

Rychlík číslo 114 klouže po peřině, teplota lehce pod bodem mrazu a světla z oken očmuchávaj krajinu kolem tratě, dobře to musí vypadat z tamtoho mostu, z vejšky, třeba by bylo i poznat, jestli o vagón dál hrajou karty nebo flašku.

Všechny mý hadry voněj kouřem, v rukavicích zabodaný stébla slámy, pár odřenin a nepříliš nápadná rána pod okem, zkrátka týden na venkově se vším všudy, sedím v rychlíku číslo 114 do Vršovic a je mi dobře. Po roce jsem si pustil Panda Bear (Person Pitch) a tlačím sám sebe do novoročních myšlenek, do bilancování a plánování a vizionářskejch myšlenkovejch pochodů, ale moje mysl je vrnící kotě schovaný za gaučem, takže z toho dneska nic nebude.

Večer před Silvestrem vyrazil jsem na jedno (či na dvě) za M.+J. do Turnova, abychom probrali, k čemu že to zneužijem poslední den v roce, ale z krátké konzultace se vyvinula dlouhá konzultace a posléze divoká rozprava. Neboť k uskutečnění našeho plánu je třeba započít práce již v čase oběda, jdu přenocovat k M.+J., cestou se vrháme hlavou napřed do sněhu a aniž bychom ji vytáhli ze sněhu ven, tančíme zbytkem těla opičí tanec štěstí.

Druhého dne ráno není na opičí tance ani pomyšlení, nikdo si je tak jako tak nepamatuje, venku pořád sněží, krajina od Lady, jehněčí zažene poopilecké chmury a tak tedy do práce! Do práce, mládeži!

Rozděláme oheň, obří oheň, takřka trpasličí vatru, pleníme zásoby dřeva široko daleko, J. konstatuje, že M. je náramně sexy s motorovou pilou v ruce, přitom na mě hledí úkosem, mě ovšem nezajímá ani motorová pila (je to jen stroj), natož M. (je to chlap), takže fakt nevím, o co jí jde.

Výměra stavby je provedena, půdorys kruhový o průměru 1,68 délky rýče, výška tak nějak jak to vyjde, ideálně tak třeba 1,5 rýče, ať se nás tam vejde aspoň šest. Nosný skelet je zhotoven jedna dvě, zúčastnění muži si přitom předají mnohá moudra ze starých časů, kdy se ještě stavělo poctivě a od srdce, poté mi ze základů uvolněný pilíř témeř vystřelí oko, kvílím, kleju a ženy fotografují, zatímco se přes východní horizont valí tma. Obložíme smrčím, obmotáme igelitem, utěsníme sněhem a opět dozdobíme smrčím pro rustikální vzhled, citujeme z E.T.Setona a kameny v ohni už žhnou do ruda. Paráda.

Zbytek party si dává na čas. Do telefonu slíbí, že se jen sbalí a vyjedou. To bylo v půl druhé odpoledne. Dostávají za úkol přivézt maso na oheň. Vegan D., bukvice R. a jelito L. přijedou ve čtvrt na devět, z Prahy do Turnova to vzali zřejmě přes Kyjev, a ještě přivezli akorát blbou sekanou. Sakra. V ten čas už je chytrý H. více než rozverný, což je dobře, na silvestrovský večer musí být alespoň jedna opilecká hvězda, protože se to pak všechno lépe vypráví.

Indiánská sauna je připravená, jen bukvice R. dělá drahoty, že nikam nepůjde, že už se dnes jednou saunoval (ano, všichni na něj proto čekali), ale což, aspoň se tam lépe poskládáme, takže všichni do naha, v tom mrazu je to veliká radost, po kolenou se všichni vbatolíme dovnitř a svými konečníky fotografujeme noční panorama města. Podlaha mrzne, nic moc, ale nakonec to nějak šlape, polejváme horký kameny a za chvíli není vidět na špičku nosu, tak si tam tak čučíme a je nám dobře. Vegan D., bukvice R., jelito L., chytrý H., krásná J., ostrej M. a pan vlk sedí nahatí vedle sebe  a studený kapky jim padaj na záda, spíš než odměna za celou tu dřinu je to dobrodružství, ale ostatně o tom to tak trochu je, vygenerovat si zážitek, napsat příhodu!

Z podivnýho roku zbývá několik málo hodin, utěsníme saunu, rozehřejeme šutry a spouštíme Dobrodružství 2.0, tentokrát je to takový, jaký to má být, blaho a horko a pára a vůně jehličí, tentokrát jen v pěti. R. odjel do P., zřejmě zaskočen nonkomformností večírku, H. zůstává venku a pěje prasečí písně. V chladnoucí páře zůstáváme s veganem D. a hovoříme o tématech, která patří do pánské sauny a v pánské sauně také zůstanou.

Otec K. konstatuje, že je ožralý a jeho důstojný úsměv je oporou ostatním, pak odpočet, lahve sektu, lampión, repete prasečí písně chytrého H., opékání sekané, ústup do tepla, homeopatické množství hašiše s D. na dobré sny, výkaly psa Ž. a volný pád do prvního komatu nového roku. Tak, jak to má bejt, však víš...